Ahoj všichni, kteří se zajímáte o studium španělštiny na vysoké škole. V dnešním článku vám ukážu, co se naučíte konkrétně v oboru Španělština pro odbornou a profesní komunikaci na Ostravské univerzitě v bakalářském programu.

V drtivé většině výuka byla ve španělštině, ale sem tam se objevila i čeština. Například v nějakých materiálech. Začneme prvně tím nejtěžším z prvního semestru.

Fonetika a fonologie

V tomto předmětu bylo hlavní vědět, jak přiřadit k symbolu hlásky. Měli jsme tedy vědět, že se hlásky rozdělují na znělé, neznělé, otevřené, polozavřené, přední, zadní, nezaokrouhlené, zaokrouhlené, velární, interdentální, alveolární, nazály, frikativy, verberanty apod. Takže pokud jste dostali symbol “a”, měli jste tedy říct, že je to otevřená téměř přední nezaokrouhlená samohláska. Pokud “n”, tak to byla znělá alveolární nazála. Tohle určování bylo pro mě jako příklady z matematiky, ze které jsem propadala. Potom jsme se tam učili hláskovat slova, rozdělení samohlásek a souhlásek, něco o intonaci a zbytek učebního plánu najdete na fotce. Fonetika a fonologie je jen první semestr, takže je potřeba to přežít. 🙂

Úvod do studia románských jazyků

To naštěstí nebylo nic těžkého. Brali jsme tam například jazyk a jeho vývoj a funkce, neverbální komunikaci, rozdíly mezi mluveným a psaným jazykem, klasifikaci jazyků, okrajově fonetiku, dotkli jsme se morfologie a syntaxu, lexikologie a lexikografie, sémantiky, psycholingvistiky. Studijní opora vypadá podobně jako ta z fonetiky a fonologie. 

Reálie španělsky mluvících zemí 1

Na fotce opět uvidíte rozvrh témat na celý semestr, který je celý o Španělsku. Ve druhém semestru (tam dojdeme) jsme se bavili o Latinské Americe. Ty korespondenční úkoly, to jsou takové mini bakalářky. Napsat o nějakém tématu třeba 3–4 stránky. Tento předmět je celý teoretický, takže o něm není ani nic moc co psát.  

Konverzace ve španělštině

Konverzace byla hodně pohodová. Učila nás Kolumbijka a tak různě jsme mluvili podle toho, co si pro nás připravila. Dostávali jsme zajímavé domácí úkoly: měli jsme se nahrát na audio, ve kterém jsme třeba ve dvou minutách mluvili o tom, ve které zemi bychom chtěli žít apod. Během celého předmětu jsme si vysvětlovali slovíčka, která jsme nevěděli. 

Praktická jazyková cvičení 

Toto byla v podstatě taky konverzace, ale měli jsme z ní Španělku. Občas ty rozdíly byly zajímavé, protože když jsem řekla např. “La pasamos bien”, protože v LA se to tak říká, tak Španělka mě opravila na “Lo pasamos bien”, protože se to tak zase říká ve Španělsku. 😀 Jako studijní oporu jsme používali učebnici Aula Internacional 3, která je vytvořená pro úroveň B1, což by měla být minimální úroveň pro studium španělštiny na Ostravské. Škola to má napsané v podmínkách a já s tím plně souhlasím, protože s nižší úrovní by to bylo hodně náročné studium. Praktická jazyková cvičení se táhla až do posledního ročníku, takže dál tento předmět v tomto článku rozebírat nebudu. Vždy jsme používali Aulu a konverzovali jsme.

Gramatická cvičení

Tam se řešila gramatika. Jak jinak podle názvu. 😀 Řídili jsme se studijní oporou s názvem: “Gramatická cvičení ze španělštiny”. Tento materiál je volně dostupný na stránkách Ostravské univerzity se stejným názvem. 

Lexikální cvičení ze španělštiny

Tento předmět byl o tom,  že vyučující přicházela do hodin s pracovními listy na slovní zásobu, abychom si zopakovali známá slovíčka a naučili se ta, která jsme ještě neuměli. Každý týden byl zaměřený na jedno téma. Týdnů bylo celkem třináct a objevila se tam tyto okruhy: rodina, popis osoby, domov, místo, obchody a restaurace, zdraví a lidské tělo, cestování a doprava, vzdělávání, práce a profese, umění a kultura, příroda, volný čas a sport, průmysl a zemědělství.

A jdeme do druhého semestru. Začnu opět tím nejtěžším.

Morfologie

Morfologie je nauka o tvarech slov. Dozvěděli jsme se něco o morfému a jeho funkci, tvorbě slov, slovních druzích, gramatických kategoriích, klasifikaci podstatných jmen, o jejich rodu, čísle apod. Slovní druhy byla vlastně taková naše kostra a postupně jsme si je probrali všechny. Na první pohled to zní opravdu hodně jednoduše, ale pro mě to jednoduché nebylo vůbec. V morfologii, syntaxi a lexikologii se totiž hodně dbá na to, aby student pojmenovával ta “slova” přesně podle názvosloví každého jednoho předmětu. Takže jsem nemohla říct například “palabra”, ale “unidad léxica”. Což je to stejné, ale bohužel jsem si ty odborné termíny nikdy nemohla zapamatovat a jak jsme postupovali hlouběji v semestru, tak jsem z toho pak ani nevěděla, jak se jmenuju. 😀

Španělština pro hospodářskou sféru

Tady jsme v prvním semestru probírali Španělsko. Obyvatelstvo, zemědělství, chování dobytka a rybaření, průmysl, dopravu, obchod a služby, cestovní ruch, Evropskou Unii a ekonomiku Latinské Ameriky. Studijní opora je opět veřejně dostupná na univerzitním webu, dám vám sem tlačítko s odkazem. Jmenuje se FRVŠ MŠMT ČR: Hospodářská španělština 1. Interaktivní kurz, 2010. Tento předmět jsme měli celkem tři semestry a bohužel už si vůbec nepamatuji, co jsme se dál učili, ani to už nemůžu dohledat. Vybavuje se mi jen to, že jsme probírali podnikání ve Španělsku, druhy firem a nějaké právní záležitosti. 

Úvod do studia literatury

Tady začíná další peklíčko. 😀 V tom druhém semestru jsme analyzovali literární díla a to především básně. Výstup z toho předmětu byla analýza na 6–7 stran, kde jsme zařadili tu báseň do doby a napsali jsme něco o autorovi, určili jsme téma pomocí klíčových slov, určili jsme strukturu (odstavce, sloky, verše a rýmy), formu textu a vyjmenovali jsme, jaké ještě řečnické prostředky autor použil (hyperbaton, anafora, aliterace apod.) Okomentovali jsme složitost jazyka, ve kterém byla báseň napsaná a náš názor na celé dílo.  

A jdeme do třetího semestru. 

Překlad odborného textu

Jak už napovídá název, překládali jsme. Většinou jsme si k tomu vzali nějakou konkrétní gramatiku, jako třeba krácení vět infinitivem (kde je ve španělštině předložka a infinitiv, ale v češtině se to překládá vedlejší větou) a na překladu jsme si ukázali, jak se liší od češtiny. 

Obchodní korespondence

Ta byla teda hodně výživná. 😀 Ve třetím semestru jsme měli vyučujícího ze Španělska, tak to bylo v pohodě. Říkali jsme si tam, jak se píše životopis, motivační dopis, ukazovali jsme si nějaké formální náležitosti dopisů apod. Ale v průběhu našeho studia španělský vyučující odešel a nahradila ho česká vyučující. Dala nám stohy papírů se slovíčky a frázemi k doslovnému naučení. 😜 Zápočet vypadal tak, že jsme měli věty přeložit nebo dopsat chybějící část. 

Španělština pro cestovní ruch

V cesťáku jsme samozřejmě probírali památky Španělska a dokonce i Česka, UNESCO, ale to spíš až v dalších semestrech. V tom druhém jsme brali druhy cestovního ruchu, cestovní kanceláře a agentury, fungování cestovního ruchu ve Španělsku apod.

Práce s textem

Od té doby, co začal tento předmět, tak jsem měla pocit, že jediné, co v té škole dělám, je analýza textu. Analyzovali jsme v morfologii, syntaxu, lexikologii, v této práci s textem a potom jsme ještě měli další doplňkové předměty na analýzu. No, šílenost. Abych řekla pravdu, tak už ani neumím přiřadit materiály do analýzy textu ke konkrétnímu předmětu. Tuším, že ve třetím semestru jsme ještě měli vyučujícího Španěla, než odešel. Dám vám sem shrnutí toho, co jsme na těch textech měli okomentovat. 

Syntax

To pro mě byla asi nejhorší noční můra. Určování skladebních dvojic atp. Za chvíli to uvidíte na obrázku. Střílela jsem to od boku, protože jsem z toho nevěděla, čí jsem. Když jsme dělali nějaké cvičení, tak to vypadalo, že nejvíc je tam zastoupené “grupo nominal”. Takže když přišla řada na mě, abych doplnila správnou odpověď do cvičení a řekla “grupo nominal”, tak ono to zrovna bylo “grupo adjetival”. 🙃🙃 Opět mi to připomínalo matematiku. A zase vám tady vyvěsím seznam učiva. Ono se to na tom obrázku zas nezdá tak těžké. Z příkladových vět to chápu taky, jenomže co určování úplně jiných vět? Člověk koukne, že je tam sloveso, takže “grupo verbal”, ale ono to je kvůli něčemu jinému zas “grupo adjetival”.

A jsme ve čtvrtém semestru. 

Poslech s porozuměním

Toto byl hodně dobrý předmět se Španělskou vyučující. Pouštěli jsme si audio nahrávky a vyplňovali pracovní listy. Zapisovali jsme si nová slovíčka a debatovali jsme o tématu nahrávek.

Španělská lexikologie a sémantika

To je jeden z těch tří předmětů, které nesnáším ještě teď. 😄 Opět slovotvorba, sémantické vztahy mezi lexikálními jednotkami a tak. Tyto předměty jsou nejtěžší v tom, že si musíte z každého pamatovat odborné názvy. Ale ve finále jednu větu rozebíráte z morfologického, syntaktického a lexikologického hlediska a nesmí se vám splést názvy. No prostě hrůza. 😀 Zase jen tak pro úplnost vám ukážu, co jsme tam všechno probírali. 

V pátém semestru jsme měli opět práci s textem, obchodní korespondenci, lingvistickou analýzu textu, praktická cvičení, poslechová cvičení a k tomu už jsme si pár vět řekli. Ale v tom pátém semestru taky začal seminář k bakalářské práci.

Tam už jsme s vedoucími konzultovali první návrhy prací, měli jsme schůzky a už se psalo.  🙂 Byl to normální předmět, takže jsme z něj museli mít i výstupy a myslím, že zápočet se dával za napsané části bakalářky. 

Šestý semestr byl celý volný, abychom se mohli v klidu připravit na státnice a dokončit bakalářku. Ale víte, co? Já jsem si během studia špatně spočítala kredity a v šestém semestru, kdy už jsme neměli chodit do školy, já jsem si musela zapsat ještě jeden předmět, abych mohla ke státnicím. 😅 Ale paradoxně to bylo to nejlepší, co se mi mohlo stát, protože jsem měla na výběr mezi literaturou a prací s textem. No, jedno lepší než druhé. 😀 Šla jsem do té práce s textem a byly tam všechny tři disciplíny najednou: morfologie, syntax a lexikologie. Myslela jsem, že mě trefí. Ale toto byl přesně ten předmět, který mi za celé studium nejvíc pomohl. A věc, kterou bych nikdy nečekala — na státnicích jsem měla z analýzy textu nejlepší známku ze všech předmětů. 😂 To je asi největší paradox za celé ty tři roky studia. 😅 

No a jak teda probíhaly státnice?

Zkoušky jsem dělala ve dvou dnech. Ve čtvrtek dopoledne jsme psali gramatický test a slohovku. Po obědě jsem šla na obhajobu bakalářské práce. Ta probíhá tak, že představíte vaši práci a komise vám pak pokládá otázky, které vám poslali předem už v posudku, takže vy se na ně můžete připravit. Jiné otázky nepokládají. To bylo ve čtvrtek celé. V pátek jsem šla dopoledne do učebny, kde jsem třikrát losovala (literatura, analýza textu a cestovní ruch). Dostala jsem pracovní listy s úkoly. Z cestovního ruchu mluvit na téma Santiago de Compostela tím stylem, že na papíře byla mapa a zkoušející se mě ptali, jaké druhy cestovního ruchu se tam dělají, jaká je tam ekonomika apod. a potom jsem měla přeložit novinový titulek. Následovala literatura. Mluvila jsem z poznámek na téma, které jsem si vylosovala, což byly problémy v současné latinskoamerické literatuře. A pak přišla na řadu četba knih. Dávali mi otázky na ty nejhorší možné knížky. 😅 Skoro nic jsem nevěděla, protože jsou mi ty historické knihy nesympatické. 😅 V tom cestovním ruchu byla i obchodní korespondence, byl to vlastně takový mix cesťáku, hospodářské sféry a obchodní korespondence. Tak tam jsem měla opravit chyby v dopisu. Ale takové maličkosti, jako třeba doplnit přízvuk u zájmena. Pak následovala analýza textu. Ta byla hustá. Chvíli jsem se topila v těch názvech, ale pak jsem se nějak chytla a bylo to fajn. Z písemných mám C, z analýzy taky C, z cesťáku D a z literatury E. 😅 Ale co, bakaláře mám v kapse. 😅 Výsledky říkají zkoušející jednotlivcům pár minut po ústní zkoušce.

A teď nějaké organizační věci.

Nevím, jestli hned v prvním semestru, ale v dalším už určitě, se při zápisu předmětů volí další jazyk. Z vlastní zkušenosti vám radím, ať si vyberete nějaký, který ovládáte nebo je hodně podobný španělštině, protože už tak dost budete mít co dělat s těmi hlavními předměty. Já jsem si zvolila portugalštinu, protože je hodně podobná španělštině a brali jsme ji podle učebnice celou od nuly. Takže to bylo fajn. Měla jsem ji od druhého do čtvrtého semestru.

Při kombinovaném studiu se do školy jezdí každý čtvrtek a jeden semestr trvá celkem 13 týdnů. Výuka probíhá od rána až do večera v závislosti na tom, jaké máte předměty. Někdy jsem přijela do školy na 9. hodinu a někteří už měli výuku od 8. Pak jsem končila třeba v 18 hodin, ale ostatní tam zůstávali na ten druhý jazyk až do 19. Já jsem od Znojma, takže zdaleka a řešila jsem to tak, že jsem ve středu navečer jela do Brna přespat k tetě a ve čtvrtek brzy ráno jsem sedala na vlak do Ostravy. Ve čtvrtek večer kolem 22. hodiny jsem opět přijela do Brna, přespala a v pátek ráno jsem jela domů. 

Všechny materiály nám vyučující dávali na Moodle nebo na MS Teams. Bylo to v době covidu, takže první ročník jsme prožili online. Teď nevím, jak to řeší, ale myslím, že materiály pořád dávají na ty dvě platformy. 

Skoro v každém předmětu jsme měli dvakrát za semestr nějaký úkol. V některých předmětech stačila kratší esej a někde přímo určili, kolik ta práce má mít stran, jakou má mít formu apod. V morfologii, syntaxi a lexikologii to bylo většinou něco praktického. 

Pokud se na tu školu chcete hlásit s myšlenkou, že vám učebnice pro samouky už nic nedávají a že chcete víc poznat praktický jazyk a naučit se třeba komunikovat, tak se tam raději ani nehlaste. 😅 Probírá se opravdu akademický jazyk, jak jste viděli, hlavně analýzy a literatura. Ta konverzace je tam jen okrajově. 

A můj závěr je takový, že škola je úžasná, vyučující jsou skvělí a s nikým a s ničím jsem tam neměla problém, ale už bych tam nešla. 😅 Já jsem zatížená na praxi. To vlastně i vidíte v našem projektu, že v jazycích dbám hlavně na praxi a při té koňské dávce teorie ve škole jsem se trápila. Člověk si musí hodně předtím srovnat v hlavě, jestli je to pro něho i z tohoto hlediska. Lpí se tam na přesné odborné terminologii, všechno musí mít svou strukturu a to pro mě byla smrt. U drtivé většiny věcí zastávám názor, že je jedno, jak se to udělá, hlavně, že to bude hotové. 

Pokud se pro studium rozhodnete, tak vám přeji hodně trpělivosti, ale samozřejmě taky radost z pokroku. 😀

Vaše Marie