Co by to bylo za křesťanský jazykový projekt, kdybychom se nebavili i o jazycích zmíněných v Bibli? Víš, co si představit pod pojmem “lidské a andělské jazyky”, o kterých mluví apoštol Pavel v 1 Korintským 13:1? Dál Pavel pokračuje o tomto tématu ve čtrnácté kapitole. V tomto článku se nebudu pouštět do teologických debat, ani výkladu biblických veršů, ale dám ti v kostce náhled do používání těchto jazyků v praxi a co můžou přinášet.
Na úvod si ale vysvětlíme pár základních věcí.
Kdo jimi může mluvit?
Každý, kdo má s Bohem osobní vztah. Můžeme to znát pod pojmem “obrátil se”. V některých církvích se říká “pokřtěný Duchem svatým” (srov. Skutky 1:5 B21) a “znovuzrozený” (srov. Titus 3:5 B21).
Jak tyto jazyky zní?
To záleží na tom, jak Duch dává promlouvat (srov. Skutky 2:4 B21). Můžou z tebe vycházet celá slova, ale taky jenom slabiky. Neděje se to z tebe, ale z Ducha, na to je potřeba pamatovat. Mnoho odpůrců jazyků argumentuje tím, že pokud to je nějaké žvatlání, tak to nejsou žádné biblické jazyky, ale lidský výmysl. Já se na to dívám jinak: nemůžeme Bohu diktovat, co má říkat — promlouvá Duch, ne my. Bůh si může používat jak žvatlání, tak cizí jazyk, který bychom poznali. Ve zkratce bych řekla, že nejlepší je to plně nechat na Pánu a ve všem se na něj spolehnout. I když pro nás by to bylo žvatlání, tak Bůh by věděl, že si zrovna v tuto chvíli používá třeba nějaký jazyk z džungle. A my to vědět nebudeme, protože v našich silách není rozpoznat všechny jazyky světa. Pavel zmiňuje ještě andělské jazyky a ty znát nemůžeme už vůbec.
Jednou jsem si moje jazyky zkusila napsat přesně tak, jak jsem je slyšela: “kuama kata, tuhama, šataralakama, kamanunu”. Slabiky se můžou měnit, podle toho, za co se Duch svatý modlí nebo mám vyzkoušené i to, že Pán mění slabiky, když ho poprosím. 😀 Protože mě to fascinuje a chci “zkoušet”.
Jsi pokřtěna Duchem svatým, ale nevíš, jak začít s jazyky?
Někdo se za jazyky modlí a někdo v nich mluví hned. V okolí ale slýchávám, že člověk se modlí za jazyky už několik let, ale ještě nikdy je nedostal. Naproti tomu jsou lidé, kteří věří, že tento dar dostali a zkouší mluvit (včetně mě). Proto zastávám názor, že do darů Ducha svatého se vstupuje vírou, že jsme ty dary už přijali, máme je a můžeme je využívat.
U každého člověka jazyky začínají jinak. Někomu stačí jen otevřít pusu a jazyky už lítají samy, ale ostatní řeší to, co vlastně vůbec začít říkat. Já jsem prvně zkusila jen otevřít pusu, ale ono nic…tak jsem pochopila, že patřím do té druhé skupiny. 😀 Ariel Pevná, která tvoří křesťanský content, radí, že je dobré začít opakovat třeba “la, la, la” a Duch bude pokračovat. Dala jsem tedy na její radu a hned se ve mně rozmodlil Duch svatý.
Moje svědectví: Na úplném začátku jsem opakovala dvě slabiky: “šasí šará”. Jenomže, jak to bylo pro mě nové, tak mi to přišlo strašně divné a pochybovala jsem o tom, že je to Duch svatý. Tak jsem toho zanechala a začala jsem se za ten dar modlit pár dní. Ale pořád nic nepřicházelo. Čekala jsem, že ze mě ty slabiky začnou lítat nebo něco podobného. Nevěděla jsem, jestli něco dělám špatně nebo mám něco pro Pána udělat a až teprve potom se to stane… ale Bůh mi připomněl, že jsem se už v jazycích modlila asi před půl rokem a bylo to to “šásí šará”. Od té doby jsem to zkoušela, přidávaly se další slabiky, ale pořád mi to připadalo divné. Ta divnost pro mě byla velká překážka a věděla jsem, že pokud Pán nezasáhne, tak se v jazycích modlit přestanu. Prosila jsem tedy Boha, ať mi ty jazyky změní, ať se mnou v tomto směru pracuje, abych mohla jazyky normálně používat. Přesně si pamatuju, že tuhle prosbu jsem vyslovila ve sprše a jakmile jsem se položila do postele a zkusila slabiky, tak ze mě začaly lítat a modlila jsem se v jazycích půl hodiny v kuse. 🙂 A od té doby s modlitbou v jazycích nemám nejmenší problém.
Na co u toho myslet?
V Bibli se píše “Když se totiž modlím v jazycích, modlí se můj duch, ale má mysl zahálí” (1 Korintským 14:14 B21). Můžeš u toho klidně umývat nádobí a myslet na to, co budeš dělat potom. Nebo se můžeš zaměřit na to, jak ty jazyky zní. 🙂 Je to jedno, jestli na něco myslíš, nebo nemyslíš na nic.
Jak poznáš, že je z Boha a ne třeba od toho zlého nebo jednoduše z tebe?
Je psáno: “Proto chci, abyste věděli, že nikdo, kdo mluví v Duchu svatém, nemůže zlořečit Ježíši, tak jako nikdo nemůže prohlásit „Ježíš je Pán,“ jedině v Duchu svatém.” (1 Korintským 12:3 B21). Pokud máme Ducha svatého (Bůh nám proměnil srdce), tak nemůžeme říct proti Pánu ani jedno křivé slovo. Ani v našem rodném jazyce, ani v jazycích, které neznáme. Bůh se stává středem našeho života a jediné, co chceme, je následovat ho a nechat se jím proměňovat. Myslím si, že některé přesvědčení nebo předsudky o modlitbě v jazycích nás zbytečně brzdí od akce a oddalujeme si to nádherné ovoce, které s sebou jazyky přinášejí.
Jeden večer jsem zkusila říct Duchu, ať přestane a on opravdu hned přestal a z mé hlavy jsem nic nemohla vydolovat. Toto je pro mě jedním z důkazů, že se opravdu modlí Duch svatý. Další důkaz je ovoce, které modlitba přináší.
Co se děje po modlitbě v jazycích a jaké ovoce to přináší?
V 1 Korintským 14:4 B21 se píše: “Kdo mluví v jazycích, posiluje sám sebe …” a já bych řekla, že je to přesně tak. Od té doby, co se pravidelně modlím v jazycích (téměř každý den), můj život neskutečně rozkvetl v Pánu. Bůh mě učí, kdo jsem v něm, do jaké služby mě volá, mám teď pořád příležitosti někomu sloužit, vzdělává mě v křesťanských věcech a dává mi vidět, co můžu dělat proto, abych prospívala ve všech oblastech (např. zdraví).
Jak se člověk cítí při takové modlitbě?
Obvykle, když se člověk modlí svými vlastními slovy v mateřském jazyce, tak u toho cítí různé emoce. Podle toho, za co se zrovna modlí. Je to vlastně stejné, jako když mluvíš s nějakým člověkem — cítíš různé emoce podle toho, co mu říkáš. Při jazycích je to vlastně podobné. Někdy necítím nic (třeba při tom nádobí), ale někdy cítím touhu chválit Boha, někdy cítím, jak se naplňuji Duchem (srov. Efeským 5:18 B21), radost a pokoj. A taky i díky tomu poznáš, že jsou tvoje jazyky od Boha.
K těmto biblickým jazykům není překlad, ale výklad
Laicky bych řekla, že výklad ti Bůh dává podle toho, co ti chce ukázat. Někdy ti dá na mysl obrazy, někdy pro tebe má slovo, větu, nebo si použije věci, které vidíš kolem sebe. Každý může mít jiný typ výkladu. Například jedna slečna říká, že u ní je výklad jazyků plynulý přechod do její mateřštiny a modlí se stylem, kterým by se nikdy sama od sebe nemodlila a tedy ví, že je to od Pána.
K těmto jazykům rozhodně není překlad, nemůžeš si přeložit slabiku po slabice nebo slovo po slově. A ani výklad neovlivňuješ ty, ale Bůh. Není na to potřeba něco umět, ale soustředit se na Boha, nechat ho k tobě mluvit. Jen jednou mi Pán ukázal překlad jedné slabiky. Opakovala se mi tam slabika “bara”. A následující ráno jsem se jen tak chtěla mrknout, jaké slabiky mají ostatní modlitebníci a u jedné slečny se taky objevilo “bara”. Tak si říkám: “hmmm, to je zajímavý…že by to něco znamenalo?” A ono jo. Našla jsem, že to hebrejsky znamená “stvořit“a dokonce se to slovo vyskytuje hned v prvním verši v Genesis. Hebrejštinu jsem nikdy neviděla ani z rychlíku, natož abych se v ní modlila. Úplně mi to vyrazilo dech a zajistilo radost na celý den. 😀
Výklad jazyků je ekvivalent proroctví. Teď vyvstává otázka, co je proroctví, že? 😀
… něco málo o proroctví
Jak výklad jazyků, tak proroctví, má budující, povzbudivý a vyučovací charakter. Dostáváš od Boha na mysl obrazy, myšlenky, věty, slova a někdy i verše z Bible, podle toho, co ti chce Bůh ukázat. Někdy je to v souvislosti s přítomností a jindy s budoucností. Abys nemusela mít pochybnosti, jestli je to proroctví od Boha nebo si jen něco nalháváš, je lepší o něj poprosit více lidí nezávisle na sobě. Někdy pochopíš hned, do jaké tvé situace to proroctví mluví a někdy to pochopíš až v budoucnu.
Mám kamaráda, se kterým si vzájemně prorokujeme a dostáváme obrazy. Zajímavé je to, že i když ten kamarád ví o mé situaci, tak Bůh do těch prorockých obrazů dá takové malinké detaily, které ten kamarád nezná. Potom mu jen řeknu, že to je v té celé situaci tak malá a nepodstatná věc, kterou jsem mu neřekla, ale Pán ji zná.
Duchovní dary jsou rozsáhlé téma, takže tě chci pozvat k četbě knih od Connect Disciples, které obsáhle vysvětlují celou problematiku i s praktickými příklady a samozřejmě taky zavítej na jejich YouTube kanál.
Chtěla bych tě tímhle povzbudit k modlitbě v jazycích. Je to dar, který duchovně obohacuje, posiluje a často přináší nečekané momenty radosti a hlubšího spojení s Bohem.
Marie z týmu Nadšených samouků
