Milí nadšení samoukové,
poslední dobou si všímám, že čím dál více lidí něco chce, ale nemá snahu pro to něco dělat. Někdy se tito lidé ještě naštvou, když jim řeknu, že jim to do hlavy nenaleju. Dnes bych chtěla tuto problematiku rozebrat v tomto článku.
Myslím, že obecně problém je v tom, že s každým rokem se náš život stává pohodlnější a automatičtější. Když se potřebujeme něco dozvědět, nemusíme pro to nic udělat, jen to naťukat do počítače. Na úřady už mnohdy nemusíme osobně, opět stačí vyťukat data do počítače. Dokonce už nemusíme ani chodit nakupovat, protože to taky vyřídíme na počítači. A mnoho dalšího. Máme všechno pod bradou a zvykáme si na to čím dál více. Mám pocit, že v této době se stává divný ten, kdo žije “po staru”.
My, aniž bychom si to uvědomovali, chceme žít ve stále větším pohodlí a to i v tom jazykovém. Pokud jste falešní začátečníci, tak se zamyslete nad tím, proč. Stále dokola si kupujete kurzy, učebnice, ale stejně zůstáváte na stejném místě. Proč? Většinou je to proto, že si nechceme dát námahu s učením, protože jsme zvyklí na komfort. Nakonec můžete nadávat na učebnice, na kurzy, že je všechno k ničemu, ale měli byste být naštvaní jen sami na sebe.
Čím dál častěji se mi ozývají studenti, že se chtějí naučit jazyky, ale nechtějí se učit gramatiku/slovíčka, nevoní jim čtení, poslech apod., ale pokud se chce člověk naučit jazyk, musí brát studium se vším, co k tomu patří. V češtině taky musíme poslouchat druhé, co nám říkají, musíme si občas něco přečíst, rozhodně musíme mluvit a k tomu, abychom museli mluvit, potřebujeme slovíčka a gramatiku. Pokud bychom uměli jen slovíčka bez gramatiky, nebylo by nám to k ničemu, protože by se od nás nikdo nic nedozvědět. Věty by nedávaly smysl. A pokud bychom uměli jen gramatiku bez slovíček, nic bychom nemohl říct.
Po několika letech jsem se opět vrátila k samostudiu jazyků a za ty roky už jsem zapomněla, jaké to je. Upřímně musím říct, že to občas vůbec není jednoduché a člověk má chuť to vzdát. Střídají se emoce jako radost z pokroku, naštvání z chyb, smutek při selhání, frustrace ze stání na místě, euforie z první konverzace a tak dále.
Vlastně ani nevím, co čekají lidé, kteří si koupí kurzy a učebnice a potom nadávají? Asi, že ho budou mít projetý za jedno odpoledne a za to jedno odpoledne budou mít naučený celý jazyk? Tak to ale opravdu nefunguje. Tyto osoby ze sebe dělají oběti a schválně se podívejme na to, co říká robot Gemini (podobný ChatuGPT) o tom, když si někdo hraje na oběť.
Typický profil:
Člověk, který si hraje na oběť ve studiu jazyků, často vykazuje tyto charakteristiky:
- Nadměrná očekávání: Má nereálné představy o rychlosti a snadnosti, s jakou se dá jazyk naučit. Očekává okamžité výsledky a frustruje se, když nenastanou.
- Nedostatek trpělivosti: Není ochoten investovat do dlouhodobého studia a pravidelného cvičení. Chce mít vše hotové co nejrychleji.
- Sklon k vyhýbání se zodpovědnosti: Místo toho, aby se zaměřil na vlastní úsilí, hledá viníky jinde – ve špatných učebnicích, lektorech, v kurzech nebo dokonce ve složitosti jazyka.
- Potřeba pozornosti: Své neúspěchy prezentuje jako důkaz nespravedlnosti a snaží se vyvolat soucit okolí.
Tak to je opravdu trefné. Musím říct, že já nejsem osoba, která by člověka hrající si na oběť litovala. Prostě buď se člověk učit chce nebo ne. A nic mezi tím neexistuje. A vám doporučuji to stejné — nelitovat “oběť”, ať už jde o jakoukoli oblast.
Na závěr mám kurz pro ty z vás, kteří svoje studium myslíte vážně, chcete se učit se vším, co k tomu patří, překonávat sama sebe a konverzovat každý den. Je pro začátečníky, falešné začátečníky a mírně pokročilé. Jsou tam tipy, díky kterým budete každý den mluvit s rodilými i nerodilými mluvčími, které si sami vyberete uvnitř kurzu. Tipy nejsou jen tipy, ale akční kroky, díky kterým jsem se sama naučila celou španělštinu a pak jsem ji mohla jít vesele studovat na vysokou. I když já ty akční kroky už znám, tak stejně ten kurz používám i sama pro sebe a učím se tam jazyky, protože vím, že to funguje. Takže tam ráda uvidím ty, kdo to se studiem jazyka myslíte vážně. 🙂
Vaše Marie z týmu Nadšených samouků
